Primáti, a člověk mezi nimi, mají silně hierarchicky uspořádanou společnost. Každý člen tlupy má svůj status a je k někomu nadřízený a k někomu podřízený. Umožňuje to hladký chod života tlupy, omezuje to riziko boje na život a na smrt, určuje to jasné hranice, která dodávají pocit jistoty.
Nižší postavení = vyšší stres
Má to ale taky svojí cenu, kterou platí nejčastěji ti níž postavení. Hierarchie se musí pořád udržovat a ten, kdo je výš, musí připomínat svým níž postaveným soukmenovcům, kam patří a kam už nemůžou. Ostatní primáti v tom k sobě bývají dost nevybíraví. Ti silnější často terorizují slabší a ti pak trpí stejně jako lidé velkým stresem, který měřitelně zhoršuje jejich tělesné i psychické zdraví. U těch nejstresovanější z nich byly pozorovány stavy v mozku velmi blízké tomu, co pozorujeme u lidí trpících depresí. Toto téma studuje přes 20 let profesor biologie a neurologie ze Standfordské univerzity Robert Sapolski. Pokud vás téma zajímá, pusťte si dokument BBC nazvaný „Stress, Portrait of a Killer“. Trvá hodinu, dozvíte se z něj překvapivé věci o tom, jak stres a zdraví souvisí s hierarchií v opičí i v lidské společnosti a co se s tím dá dělat. Dokument vás bude bavit a má velmi překvapivou pointu.
Manažer je vůdce tlupy
A jak to souvisí s vedením lidí? Manažer, vedoucí, je z tohoto pohledu vůdce tlupy. Jeho podřízení vnímají jeho vyšší status a v podstatě instinktivně vědí, že jsou mu vydáni na milost a nemilost. Když se k nim bude chovat příšerně, bude zraňovat jejich důstojnost, bude mít nesmyslné požadavky, bude zadávat úkoly nejasně, bude bez zájmu o ně, budou to muset snášet. Naše přirozenost primáta nám říká, že hierarchicky nadřazený člen se prostě takto chovat může a my s tím nic neuděláme. V takovém prostředí pak ale podřízení přirozeně zažívají mnohem víc stresu a mnohem hůř fungují.
Tygr v kanceláři
Bohužel naše reakce na stresory v kanceláři je prehistorická, hodí se víc pro opice na savaně než pro naše kancelářské tlupy. Jak asi víte, tělo se aktivuje pro boj nebo útěk stejně, jako kdyby na vás útočil tygr. Mozek naopak vypíná procesy, které nejsou kritické pro záchranu života, ale přitom jsou v naší práci ty nejdůležitější: racionální uvažování, kreativita, soustředění, vybavování faktů, navazování spolupráce a podobně. Na útěku před tygrem nemáme čas přemýšlet o dalších zajímavých řešeních nebo vyhodnotit strategii.
Když vůdce tlupy potlačí své instinkty primáta
Představme si ale, že ale výše popsané chování od šéfa nepřijde. Místo něj přijde zájem, ocenění, schopnost dát zpětnou vazbu bez zranění důstojnosti. Lidi dostanou vysvětlení celkového směru, jasné zadání a šéf si třeba i ověří, že zadání chápou stejně jako on. Přijde férové zacházení s každým podle stejných měřítek. Dostanou potřebnou autonomii, každý podle své míry schopností a zkušeností. Takovému šéfovi jsou pak podřízení nesmírně vděční, že se k nim takto chová, protože vědí, že by vlastně nemusel. A taky se jim mnohem líp pracuje. Základní potřeby, mezi něž patří jistota, férovost, autonomie, vztahování se a zachování statusu, jsou naplněny, a pracovníci díky tomu prostě a jednoduše zažívají méně stresu. Naopak je prostor pro radostné zážitky jako je stav flow, pocit růstu, uspokojení z vlastního dobrého výkonu, z dobré spolupráce a podobně.
Modré z nebe
Dobrý šéf ví, že jeho lidi zažívají víc stresu než on z meritu nižšího statusu. Dobrý šéf je ochotný učit se, co od něj jeho lidi potřebují, aby mohli optimálně fungovat. Je pár jedinců, kteří to mají v sobě, a tisíce těch, kteří se to musí naučit, a že je to fuška. Někdy to znamená odhodlat se propustit zaměstnance, který ničí atmosféru v týmu. Jindy to znamená říkat „prosímtě potřebuju, abys odpovídal do dvou dnů“ místo „chci, abys přebíral víc zodpovědnosti.“ A jindy třeba dohlédnout na podřízeného, který prokrastinuje, aby úkol zahájil spíš než dokončil. Znamená to ještě mnoho dalších věcí a fůru práce navíc.
Jeho práce se mu pak ale mnohonásobně vrátí ve výsledcích týmu i ve vlastním pocitu. Vidím to u svých klientů. Vidím, že manažeři a lídři, kteří jsou ochotní se učit, co od nich tým potřebuje, mají dlouhodobě lepší výsledky a mají i radost ze vztahu se svými lidmi. Zcela jistě o tom takhle nepřemýšlí, ale omezili u sebe i v týmu vliv instinktů primáta. A jejich podřízení by jim za to snesli modré z nebe.
