Katka na gauči

Jak být sám sobě koučem

21May

 

 

 

aneb (sebe)koučink není žádná alchymie.

Tento seriál bude o schopnosti sebekoučování. Měl by vám dát několik tipů, na co byste se měli sami sebe ptát, abyste se pohnuli dál.

Klient po koučování obvykle už není úplně ten samý člověk, jaký do koučování přišel. Nejenže vyřešil nebo zlepšil problém, se kterým přišel. Často se u něj změní řada dalších věcí, zejména to, jakým způsobem přistupuje k dalším problémům. Odnáší si z koučování schopnost koučovat sám sebe. V tomto článku vám chci říct, o čem to sebekoučování vlastně je.

Jedním z hlavních důvodů, proč nedosahujeme svých cílů, je, že se na problém dostatečně nesoustředíme. Necháme se odvádět k věcem někdy urgentnějším, ale často méně podstatným. Protože nám daná věc stále leží v hlavě, cítíme se pak většinou nespokojení a zklamaní.

Máme dvě hlavní možnosti, aby nám ta věc přestala ležet v hlavě. Buď ji z té hlavy vypustit a vykašlat se na to. A nebo se pustit do řešení. Abychom mohli udělat jedno nebo druhé, pomůže nám odpovědět si na pár otázek.

Navrhuji, abyste se na chvíli zamysleli a vytáhli z hlavy nějakou věc, se kterou byste se rádi pohnuli dopředu, ale už dlouho vám to nejde. Máte to? Zkuste se zeptat sami sebe:

Proč mi to vlastně pořád leží v hlavě?

Možná je to pocit povinnosti, kvůli kterému jste tu záležitost už dávno nenechali plavat, takzvaný mělbych. Tento mělbych je pěkná potvora a dokáže nám držet v hlavě i věci, o které vlastně vůbec nestojíme. Je potřeba zjistit, jestli je tam pan mělbych sám a nebo jestli se tam někde skrývá taky jeho kolega pan chtělbych. Pokud je tam pan mělbych sám, pak je dost malá šance na realizaci. Pokud jsou tam oba zároveň, pak je dobré se trochu víc dozvědět o panu chtělbychovi. Aneb zeptat se sám sebe, co přesně bych na tom chtěl.

Ukážu vám to na příkladu věčného začátečníka v angličtině. Takových vás bude dost, takže si můžete dosazovat své vlastní odpovědi.

„Měl bych se naučit anglicky. Totiž pardon, chtěl bych se naučit anglicky.“

„Aha, to už je lepší. A proč byste to chtěl?“

„No chtěl bych to prostě umět.“

„A co byste na tom chtěl umět?“

„Chtěl bych se umět domluvit.“

„A na čem byste se chtěl umět domluvit?“

„No prostě bych si chtěl být schopný s někým popovídat.“

„Dobře, chtěl byste si s někým umět popovídat. A co by vám udělalo největší radost, kdybyste si o tom dokázal s někým povídat?“

„No například bych chtěl být schopný si popovídat se známým Američanem o filmech, které mám rád, a necítit se při tom jako úplný blbec.“

„Aha a jaké by to pro vás bylo, kdybyste si s ním o tom dokázal inteligentně popovídat?“

„No byl bych moc rád. Filmy mě baví. Byl bych na sebe pyšný.“

Tento jednoduchý příklad rozhovoru kouče a klienta můžete využít k sebekoučování. Když si jasně a konkrétně uvědomíte, proč vlastně chcete ten svůj problém řešit, pomůže vám to více se na něj soustředit. Takže vraťme se k vašemu případu. Čeho konkrétně byste chtěli dosáhnout? Proč vlastně o to tak stojíte? Z čeho byste měli největší radost, až byste toho dosáhli? Jestli jste si na tyto otázky odpověděli, všimli jste si nějaké změny? Chce se vám nyní s tím vaším problémem zase trochu pohnout? Jen o maličko? Aspoň něco.

V příštím díle si povíme o dalších způsobech, jak přijít na to, proč mi ta věc vlastně pořád leží v hlavě.

Share


Komentáře k článku (1)

  1. 1
    Mikuláš Patočka Sunday 10 July 2016 à 23:19 #

    Jsem psychopat, mám poruchu osobnosti. Leží mi to v hlavě, ale nejde s tím nic dělat, je to neléčitelná porucha. Diagnostikovala mi ji psycholožka.

    Répondre

Přidejte svůj komentář




Témata

Komentáře

Archiv

Menu