Katka na gauči

Knihy a zdroje’

Nenásilná komunikace

31leden

Obrázek k článku: Nenásilná komunikace

Někdy je nutné druhému říct, že se mi něco nelíbí, nebo že něco potřebuju. A taky je to pěkně těžké. Když to náš protějšek bude vnímat jako útok na sebe, svůj charakter nebo svoje schopnosti, naštve se, urazí nebo zaútočí zpátky. Jde nějak zvýšit šance, že mě uslyší a že přijme, co se mu/jí snažím říct?

Share

Na co mám a na co už nemám?

11prosinec

Obrázek k článku: Na co mám a na co už nemám?

Lidé mi v koučování často kladou otázku: „Co si myslíte vy, mám na to?“ „Na co se hodím?“ „Nejsem přece žádný (…Paganini, Picasso, doplň dle potřeby).“ Chtějí otestovat, zaškatulkovat, potvrdit, že má cenu se snažit, nebo si ušetřit zbytečnou práci. Já jsem však přesvědčená, že lidi neodlišují až tolik jejich vrozené vlastnosti, jako snaha a úsilí, které vloží do jejich rozvoje. Věříte tomu, nebo je to nesmysl?

Share

Prý nemáme říkat dětem, že jsou chytré nebo šikovné. Proč proboha?

27listopad

Obrázek k článku: Prý nemáme říkat dětem, že jsou chytré nebo šikovné. Proč proboha?

Pravděpodobně jste již slyšeli nebo četli o tom, že děti nemáme chválit za to, že jsou chytré, ale za to, že se snažily. Proč proboha bych nemohl svému dítěti říct, že je chytré, když to tak ve skutečnosti je? Co si to ti psychologové zase vymýšlí? Autorkou výše uvedeného výroku a výzkumů, které ji k němu dovedly, je americká psycholožka Carol Dwecková.

Share

Některé metody pomůžou a jiné uškodí

27říjen

Obrázek k článku: Některé metody pomůžou a jiné uškodí

Vyzkoušela jsem už tolik způsobů, jak se zlepšit, ale některé metody prostě nefungují. Znáte to také? Některé naše postupy nás přibližují k cíli a jiné nás od něj můžou vzdálit. Dá se to nějak změřit?

Share

Knihy, které mě hodně ovlivnily

21květen

 

 

 

Jeden z mých oblíbených autorů (a nejsem sama) je Tim Gallwey a jeho série Inner Game (v překladu něco jako hry, které hrajeme sami se sebou).

Gallwey ve (velké) zkratce píše, že proto, abychom 1) dělali věci lépe a 2) abychom si je přitom více užívali, musíme se odnaučit hodnotit, zda děláme danou věc dobře nebo špatně. Jde o to vidět své výsledky reálně, jak jsou, a zejména si všímat, jaký náš krok vede k jakému výsledku, aniž bychom mu ale  připsali znaménko plus nebo mínus. Znaménka plus a mínus hladí nebo ničí naše ego – jsou na škále od „jsem skvělý, nejlepší na světě a nikdo na mě nemá“ až po „jsem zcela k ničemu, odpad lidstva“ a to pak ve skutečnosti brání našemu učení a zlepšování se v tom, co děláme.

Share

Témata

Komentáře

Archiv

Menu