Katka na gauči

Neustále jen něco dobíhám

19prosinec

Obrázek k článku

Možná v tenhle předvánoční čas bude patřičné moje následující zamyšlení. Znáte taky ten pocit, kdy pořád sami sebe dobíháte? Ještě než doděláte jednu věc, už myslíte na tu další, která vás čeká. Celý den před sebou valíte celý svůj seznam úkolů, možná svůj celoživotní seznam úkolů. Není divu, že na konci dne odpadáte do postele vyčerpaní a bez valné radosti z toho, co jste za ten den udělali, protože vás straší to všechno, co jste neudělali a co budete všechno muset stihnout zítra. Pak nemáte sílu ani si v klidu popovídat s partnerem nebo dětmi.

Bylo to v jednom pěkném podzimním dni asi před pěti lety, kdy jsem se přistihla, že jsem fyzicky jaksi pořád nakloněná dopředu, jako bych pořád utíkala vpřed. Nikdy jsem se nezastavila, nikdy jsem si neřekla – tak teď pro tuhle chvíli dobrý. Pořád jsem někam spěchala, měla jsem toho v té době taky hodně – malé dítě, studium psychologie před dokončením, práci. V ten den jsem letěla ze svojí školy pro dítě k domu tchýně, která hlídala, a přede dveřmi jsem se, aniž by mě něco varovalo, rozbrečela. Prostě jsem už nemohla. Ten neustálý spěch, neustálé přesuny z místa na místo bez chvilky zastavení… Uvědomila jsem si, že takhle už dál nemůžu. Že musím zpomalit. V první řadě fyzicky. Uklidnila jsem se a pěkně pomalu jsem si vyšla schody. Dala jsem si závazek, že domů půjdu pomalu a v klidu. Ale zpomalit jsem potřebovala hlavně mentálně. Zklidnit neustálý trysk myšlenek v mé hlavě, co všechno potřebuju ještě dokončit, zařídit, uklidit, začít nebo v čem pokračovat.

Od té doby pracuju na tom být tady a teď. Dovoluju si častěji jenom tak být. Když někam jdu a vyloženě nespěchám, jdu v klidu a rozhlížím se kolem sebe. Většinou vidím hezké věci, které mě potěší. Dopřávám si častěji malou pauzu mezi jednotlivými činnostmi na regeneraci, usazení a znovunabytí energie pro další činnost. Snažím se dokončit jednu věc, než začnu další, a dělám to vědomě. Když od jedné věci uteču k druhé, snažím se si toho všimnout a rozhodnout se, co je teď nejdůležitější.

Jestli se chcete dozvědět, proč a jak být víc tady a teď, můžete si přečíst můj článek, který vyšel v časopise Jednatel nakladatelství Forum. Je tam i pár praktických tipů. Článek je zde: Mindfulness_clanek_Jednatel.

Obrázek Michael Pardo pod https://creativecommons.org/licenses/by/2.0/deed.en
Share


Přidejte svůj komentář




Témata

Komentáře

Archiv

Menu