Katka na gauči

Koučování s Katkou aneb: “Na změnu není nikdy pozdě”

9leden

Obrázek k článku

Jedna moje milá klientka se rozhodla napsat o své zkušenosti s koučováním a o své cestě k sebeuplatnění a naplnění. Dáša moc hezky píše a její příběh je inspirativní. Já osobně Dášu obdivuju pro její odvahu a vytrvalost, nezlomnost a nezdolnost. Dáša musí na své cestě překonávat hodně vnitřních překážek (v tom jsme si velmi blízké) a o to víc si vážím jejích úspěchů. Nutno podotknout, že Dáša je skvělá grafička, má velký cit pro estetiku, je velmi inovativní, nebojí se pouštět do nových oblastí (tedy bojí, ale nedá se tím zastavit). Její práce se mi opravdu moc líbí. Přála bych všem lidem, kteří si říkají „na to nemám“, aby se inspirovali Dášiným příběhem, pustili se do boje s vlastními pochybami a začali naplňovat své touhy strachu navzdory.

 

Z grafického portfolia Dáši Nastulczykové

 

„Jmenuji se Dáša a ráda budu sdílet své zkušenosti s koučováním. Myslím, že spousta žen v mém věku zažívá v životě určitou frustraci. Menší nebo i větší změna by jim mohla pomoci k větší spokojenosti. Jak ale překonat ten prvotní strach? Když budu zkoušet něco, co neznám, je to spojené se strachem a obavami, že to nezvládnu. Proto bych chtěla ostatní ženy povzbudit a ukázat jim, že se to dá překonat. 

Říká se, že 50 narozeniny lidé prožívají přelomově. U mě to platilo na 100 %. Rok 2018 pro mě byl výjmečný nejen díky tomu číslu. Byl to neklidný rok, plný hledání, změn a nových zkušeností. Už delší čas jsem vnitřně bojovala s nespokojeností a připadalo mi, jako bych žila život někoho jiného. 

Začalo mi docházet, že v sobě hodně potlačuji svobodnou kreativitu. Pracovala jsem 10 rokem v DTP studiu. Během těch let došlo k mnoha změnám a celková atmosféra ve firmě se dost změnila k horšímu. O nějakých nových zajímavých projektech nemohla být řeč. Vnímala jsem, že své tvůrčí a kreativní schopnosti, které jako grafička mám, tady uplatnit nemůžu. Občas mě sice napadlo, že bych třeba mohla odejít na volnou nohu. Ale okamžitě jsem sama sobě říkala: V tvém věku?! Zbláznila jsi se? Vždyť nevíš, co to obnáší… a co by na to řekli doma? Protože jsem si na tyto a podobné otázky potřebovala odpovědět, kontaktovala jsem Evu Roverovou, grafičku, která se svou tvorbou úspěšně živí (http://www.eva-roverova.cz/). Paní Eva byla velmi vstřícná a ubezpečila mě, že s tím, co umím, se svými znalostmi a dovednostmi si ten odvážný krok dovolit můžu. 

Najednou jsem se rozhodla a udělala ten krok do neznáma

Odešla jsem ze zaměstnání a začala si budovat kariéru grafičky na volné noze. Znovu a znovu jsem bojovala sama se sebou, se strachem, s obavami a stálo mě to hodně energie. Jenomže já jsem tu energii potřebovala na to, abych si splnila sen. Jak si s tím poradit? Kde a jak najít tu silnou víru a naději, že dokážu žít život podle svých představ? 

Potřebovala jsem člověka, který by mi pomohl rozklíčovat, proč mám v sobě na jednu stranu silnou touhu jít za svým snem a na druhou stranu mě každá překážka odradí, ztrácím chuť něco dělat a stále mám strach, že to bude k ničemu.

Položila jsem si otázku: Jaké dovednosti potřebuji k tomu, abych se dokázala prosadit mezi tisíci dalších grafiků na volné noze? Když mi dáte papír, tužku a počítač a zavřete mě někam, kde budu moci v klidu pracovat, udělám to co umím. Svou profesi znám dobře a ráda se v ní zdokonaluji. Ale dovednosti, které jsem se měla naučit byly pro mě nové a docela mě děsily:

  • marketingové dovednosti a sebeprezentaci
  • dokázat si vyjednat s klientem dobrou cenu
  • publikační činnost 
  • networking
  • psychologie komunikace
  • a v neposlední řadě – působit při tom všem s přirozenou jistotou

To všechno jsem se teď měla naučit a protože jsem povahou spíš introvert, věděla jsem, že to nebude jednoduché. A tehdy jsem potkala Katku.

 

Z portfolia ilustrací Dáši Nastulczykové

 

Koučování s Katkou

Naše první setkání proběhlo ve velmi otevřené atmosféře. A ve mně začala klíčit myšlenka, že touto cestou se dokážu postavit svým nejistotám a strachům tváří v tvář a vypořádat se s nimi. Odcházela jsem se silným pocitem naděje, že změna k lepšímu přijde.  

Začala jsem praktikovat několik postupů, které mi doporučila Katka. Jak si víc uvědomovat to, co se mi zrovna daří a co je v pořádku. Taky jsem začala chápat, že když chci energii vydávat na plnění svých nemalých cílů, musím najít zdroje z kterých energii budu čerpat. 

Jedno sezení s Katkou mi obzvlášť utkvělo v paměti. Udělaly jsme cvičení, při kterém jsem se měla cítit a chovat jako jednotlivé části mě, které se ve mně perou: “sebevědomá žena”, „chudinka-dítě“ a „učitelka-rodič“. Naprosto mě šokovalo napětí a odmítání jakékoliv komunikace mezi “dítětem” a “rodičem”,  bylo to neuvěřitelné! Jak jsem mohla být vnitřně v klidu, když ve mě probíhá takový boj?

Jindy jsem přišla s tím, že se potřebuji zbavit ostychu z mluvení před lidmi. Je mi to velmi nepříjemné a hodně se musím přemáhat a vystupovat ze své komfortní zóny. Když mám v cizím prostředí hovořit o své práci nebo o sobě, končívá to tím, že ze sebe rychle vysypu jednu větu, abych to měla za sebou. To mi v mé sebeprezentaci moc nepomáhá. 

Katka správně vycítila, že brát toto téma vážně u mě nebude mít očekávaný výsledek a v průběhu konzultace jsme se nakonec se smíchem dostaly k tomu, že mojí přípravou na taková setkání bude zatančit si tanec “sebejistoty”. S tancem problém nemám a velmi mě baví, tak proč tuhle energii nevyužít!

Co mě na našich setkáních nejvíc baví?

Zpočátku jsem si nebyla jistá, jestli se ty potřebné dovednosti dokážu naučit. Z toho omylu mě Katka vyvedla velmi rychle. Každá dovednost se dá postupně naučit, pokud člověk vážně chce. A dokázala to udělat tak přirozenou cestou, takovým způsobem, že jsem s tou myšlenkou přestala bojovat a vzala ji za svou. To bylo pro mě hodně důležité. 

Také je výjimečné, že jsem při našich schůzkách, ani na chvíli nepocítila z její strany pokus o jakoukoliv manipulaci. Během svého života jsem potkala pár lidí, kteří mnou manipulovali. Občas jsem si to uvědomila hned a bránila se tomu, občas jsem to nepostřehla a docházelo mi to až zpětně. Výsledek takového manipulativního ovlivňování je, že jakmile se s tím člověkem rozejdete, začnou ve vás klíčit pochybnosti. Jestli to, čemu jste tak nadšeně přikyvovali a souhlasili s tím, byla myšlenka s kterou vnitřně souzníte, můžete ji vzít za svou. A čím víc nad tím přemýšlíte, tím víc vám zdravý rozum říká, že to tak úplně pravda není. 

Naše sekání probíhají v atmosféře uvolněné hravosti a přijetí všeho, co v tu chvíli právě prožívám. Tohle přijetí jsem se učila také na Katčině kurzu mindfulness, který jsem absolvovala pod jejím vedením na podzim roku 2019. Vztek, netrpělivost, nejistota. Všechno můžu prožívat jako součást mé cesty životem, aniž bych se za to soudila. I negativní emoce jsou v pořádku. Největší stres zažívám, když věci nejdou podle mých představ. Uvědomit si, že prožívám bezmoc a vztek sama na sebe, protože nedokážu situaci změnit, mi hodně pomohlo. Snažím se ty pocity přijmout a porozumět jim. Ne se jim vyhýbat. Emoce pak odplynou a rodí se nové myšlenky, které víc odpovídají realitě a přítomné chvíli. Může přijít něco nového a tvůrčího. 

V mém životě se udála spousta věcí. Díky Katce se postupně zbavuji strachu z neznáma a buduji si sebedůvěru. Odhodlala jsem se víc prezentovat na sociálních médiích a začít psát články na svůj blog. Pod značkou Jakuba tvořím pro své zákazníky grafiku a můj sen se pomalu začíná uskutečňovat. Moje loďka, do které jsem nastoupila z bezpečné pevniny a vydala se s ní do neznámých vod svobodného povolání, má díky koučování vyrovnaný balanc a udržuje kurz tím směrem, kterým chci plout. Pořádně zabrat do vesel musím já sama. 

Jsem přesvědčená o tom, že, když chcete ve svém životě uskutečnit nějakou změnu, nezáleží až tak na roku vašeho narození, ale na tom, kolik jste ochotní do toho investovat času a energie.

Jakuba Dáša Nastulczyková, grafička na volné noze, www.grafickaprace.cz

Share


Přidejte svůj komentář




Témata

Komentáře

Archiv