Katka na gauči

Blog’

Mindfulness a já aneb jak žít s úzkostí

3srpen

Obrázek k článku: Mindfulness a já aneb jak žít s úzkostí

Je mi 43, mám tři děti, báječný vztah a jsem většinou spokojený a vyrovnaný člověk, byť k tomu nemám moc dobré předpoklady. Však to tak nebylo vždycky a já se s vámi chci podělit o příběh, jak a z čeho jsem poskládala svojí životní spokojenost. Jednu z hlavních rolí tu hraje mindfulness neboli všímavost.

Share

Chtěl bych mít svůj byznys, ale bojím se

25červenec

Obrázek k článku: Chtěl bych mít svůj byznys, ale bojím se

Kdo by nechtěl mít něco svého? Práce na volné noze nebo ve vlastní firmě je náročná, ale pro spoustu lidí je to sen. Někdy trochu strašidelný sen.

Share

Jak na prokrastinaci

2květen

Obrázek k článku: Jak na prokrastinaci

Oslovila mě kvůli prokrastinaci Jana, mladá inteligentní žena kolem 30 let. Chtěla, abych jí pomohla vyřešit odkládání povinností.

Share

Jak na prokrastinaci II

2květen

Obrázek k článku: Jak na prokrastinaci II

V minulém článku jsem zmínila některé důležité stránky prokrastinace a co na ni zabírá. V tomto článku uvedu další nápady, jak si můžete od prokrastinace pomoct.

Příliš velké cíle

Představte si, že chcete vylézt na vysokou horu. Asi o tom nepřemýšlíte tak, že byste na ni vylezli jediným velkým skokem. Naopak jdete krok za krokem, prožíváte cestu nahoru, rozhlížíte se kolem. Cesta sama je cíl, a nahoře je skvělý pocit z vrcholu. Kdybyste si ale dali za úkol vyjít nahoru jedním velkým krokem, vzdáte to, protože je to nemožné. Zní to jako nesmysl, ale takhle se často prokrastinátor dívá na velké projekty. Vidí výsledný stav, který je velmi vzdálený, vypadá nedosažitelně. Jako by vycházel z předpokladu, že celý projekt má zvládnout v jednom kroku. Samozřejmě že pak ztratí chuť se do něj pustit.

Share

Jak na prokrastinaci III

2květen

Obrázek k článku: Jak na prokrastinaci III

V předchozích dvou dílech seriálu o prokrastinaci (Jak na prokrastinaci a Jak na prokrastinaci II) jsem zmínila několik způsobů, jak překonávat prokrastinaci. Záměrně říkám překonávat a ne překonat. Návyky se mění pomalu a není to zadarmo. V tomhle článku zmíním dvě další věci, které můžou pomoct pouštět se do věcí, i když se vám nechce.

Share

Proč lidi dobrému šéfovi snesou modré z nebe

2květen

Obrázek k článku: Proč lidi dobrému šéfovi snesou modré z nebe

… aneb jak nás ovlivňuje, že jsme druh primátů

Připusťme fakt, že člověk není nic víc než výjimečně rozvinutý primát. Pomůže nám to porozumět, proč lidi snesou dobrému vedoucímu modré z nebe. Myslím to vážně.

Share

Diagnóza: chronická nespokojenost

27březen

Obrázek k článku: Diagnóza: chronická nespokojenost

Vaše mysl vám provádí kousky! Máte se materiálně tak dobře, jak se celé lidstvo po svou historii nemělo. Máte právo na bezplatnou lékařskou péči, vaše děti na bezplatné vzdělání. Žijete dokonce v jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Ekonomicky se naší zemi daří a pravděpodobně i vám, kdo si čtete tenhle článek. Jste zdravější, budete pravděpodobně žít déle a jste bohatší než vaši rodiče. Máte větší možnosti, procestovali jste víc zemí, přečetli víc knih, máte víc zážitků, víc podnětů. Docela možná k tomu všemu máte i dobré manželství a spokojené děti. Zcela zjevně víc věcí ve vašem životě funguje než nefunguje, a často dokonce funguje skvěle.

Přes to všechno často přicházíte domů mrzutí, naštvaní na rodinu, na šéfa, na sebe, na celý svět. Všechno je špatně. Nádobí není uklizené, rýže není dost uvařená, v práci se vám dost nedařilo… znáte to? Já jo.

Pozornost věnujeme tomu málu, co nefunguje, nebo funguje hůř než dokonale, a ne tomu všemu, co funguje, ladí a dělá nám dobře.

Je to paradoxní, ale nejspíš přirozené. Částečně za to asi může tzv. „negative bias“, neboli že naše pozornost víc ulpívá na negativních, ohrožujících faktech či zážitcích. Tahle pozornost k hrozbám nejspíš zachraňovala život našim předkům a tak jejich geny mohly přežít a díky tomu jsme tu i my. Jen nám už to v našem denním pohodlném žití moc nepomáhá.

Další příčinu naší chronické mrzutosti a nespokojenosti připisuju stresu. Odhaduju, že zažíváme několikanásobně víc stresu, než zažívali v našem věku naši rodiče nebo prarodiče. 24/7 se koupeme v korozivní lázni stresových hormonů, protože toho děláme moc a máme na to málo času. Stres přeaktivuje mozek i tělo a tahle neustálá aktivace nás vyčerpává a snižuje množství různých dalších mozkových hormonů a přenašečů, které jsou zodpovědné za dobrou náladu.

Pokud se potýkáte s chronickou nespokojeností, může to mít samozřejmě příčiny v tom, že vaše potřeby v některé důležité oblasti nejsou naplněny a pak je potřeba hledat řešení. Ale někdy zažíváte mrzutost a nespokojenost opravdu více méně bez příčiny.

Jednoduchý trik

Proč o tom vlatně píšu? Protože na tenhle stav existuje malý trik, který dokáže podstatně zlepšit náladu. Bude fungovat nejspíš i tehdy, když je vaše nespokojenost opodstatněná. Je to tak jednoduché a málo pracné, že tomu nebudete chtít ani věřit.

Tak tady to je: zkuste si každý večer po dobu jednoho týdne zapsat tři věci, které se v daném dni podařily. Tři úplně malé nebo klidně i velké věci, které byly šťastné, příjemné, potěšily vás. Třeba vás někdo pustil před sebe ve frontě (malá věc) nebo se vaše dcera dostala na střední (velká věc). Po poradě jste si dali s kolegy kafe a byla s nimi legrace (malá věc), dotáhli jste úspěšně důležitý projekt (velká věc). A napište si k tomu i proč se tak stalo. (Třeba ta paní byla laskavá a dcera se dobře naučila na přijímačky.) Zabere to asi tři minuty.

Profesor Martin Seligman, jeden z nejvýznamnějších současných psychologů, ověřil, jak je tato maličkost nesmírně účinná. Funguje to i na zmírnění projevů deprese a působí to dlouhodobě. Když si týden každý večer zapíšete tři šťastné události, ještě měsíc potom se budete cítit lépe. No, vlastně Seligman uvádí, že ještě půl roku poté, ale to už byste mi asi ani nevěřili.

Proč by to mělo fungovat? Jednoduše. Přesun pozornosti. Mozku stačí dát jen málo toho pozitivního, aby vytvořil pocit bezpečí, spojení s ostatními a radosti. Zkuste to a za týden napište, co vám to dalo. Mně to zabírá.

Pokud vás téma víc zajímá, mrkněte na zdroj: Seligman, M. E. P., Steen, T. A., Park, N., & Peterson, C. (2005). Positive psychology progress: Empirical validation of interventions. American Psychologist, 60(5)

Share

Nenásilná komunikace

31leden

Obrázek k článku: Nenásilná komunikace

Někdy je nutné druhému říct, že se mi něco nelíbí, nebo že něco potřebuju. A taky je to pěkně těžké. Když to náš protějšek bude vnímat jako útok na sebe, svůj charakter nebo svoje schopnosti, naštve se, urazí nebo zaútočí zpátky. Jde nějak zvýšit šance, že mě uslyší a že přijme, co se mu/jí snažím říct?

Share

Co potřebujeme ke štěstí?

22leden

Obrázek k článku: Co potřebujeme ke štěstí?

Na velké otázky nebývají snadné odpovědi. Je to zdraví? Je to láska? Je to bohatství? 

Share

Může koučink zvrátit odchod důležitého zaměstnance?

19leden

Obrázek k článku: Může koučink zvrátit odchod důležitého zaměstnance?

Nejsou lidi

Ekonomice se daří (díky Bohu), práce je hodně, ale lidí je málo! Jak silné ročníky v předešlých letech odešly do důchodu a na jejich místo nastoupily slabé, došlo k něčemu, co Česko ani Evropa už dlouho nezažily. Nejsou lidi. A když už jsou, hodně si žádají, hodně si vybírají a klidně zase rychle odejdou, když nejsou spokojení. Přecházejí z pozice na pozici, z jedné firmy do jiné, můžou si vybírat a zaměstnavatelé (a zejména jejich HR oddělení) se potí.

Share

1. stránka z 3123

Témata

Komentáře

Archiv

Menu